Zastavení 5: Kaplička sv. Anna

Téměř čtyři sta let stará kaplička mezi Radošicemi a Mladým Smolivcem. O historii Mladého Smolivce a jeho částí, především o Radošicích.

Kaplička svaté Anny mezi vsí Radošice a střediskovou obcí Ml. Smolivec brzo dosáhne čtyři sta let svého vzniku. Podle informace v kapličce byla totiž původní kaplička vystavěna roku 1648 na památku konce třicetileté války. Kaplička byla několikrát opravována, např. její nutnou opravu nechal provést koncem 19. stol. čížkovský farář Jan Černý. Další opravou prošla roku 1926. Po druhé světové válce však zchátralá a neudržovaná úplně zanikla, a to mezi léty 1945 – 1955. Současná replika kapličky na rozcestí pochází z let 1993 – 94. Její obnovu zajistili občané z Radošic. Svatá Anna je i patronkou kaple na radošické návsi, která byla vystavěna roku 1831 a v den jejího svátku ves Radošice pravidelně slaví pouť.

Obec Mladý Smolivec je obcí prvního typu a má pět místních částí Mladý Smolivec, Starý Smolivec, Dožice, Radošice a Budislavice. Území obce Mladý Smolivec je různorodé, poměr přírodních a civilizačních prvků není příliš vyvážený. Obec je situována mezi přírodními parky Brdy a Pod Štědrým ve vyšších polohách jižního Pobrdí.

Rozloha území obce je celkem 3040 ha, počet obyvatel k 31. 12. 2012 byl 697. Kód obce je NUTS 4 CZ0324 Plzeň-jih, kód ZÚJ 558061, správní uspořádání je okres Plzeň - jih, ORP, pověřený OÚ a stavební úřad Nepomuk, katastrální úřad Nepomuk (do 31. 3. 2013), pozemkový úřad Plzeň-jih, matriční úřad Kasejovice. Biogeografický region: kontakt 1.22. Plzeňský, 1.29 Blatenský, 1.41 Plánický, 1.42 Brdský.

Obec Mladý Smolivec leží na jihovýchodě Plzeňského kraje v okrese Plzeň - jih, území je na rozhraní tří krajů Jihočeského (okres Strakonice), Středočeského (okres Příbram) a Plzeňského (okres Plzeň jih). Mladý Smolivec se nachází 38 km jihovýchodně od Plzně, 35 km severovýchodně od Klatov, 30 km severozápadně od Strakonic, 20 km severně od Horažďovic, 20 km severozápadně od Blatné, 11,5 km východně od Nepomuka, 8,5 km severovýchodně od Oselců, 6,5 km severozápadně od Lnářů, 6 km s. od Kasejovic. Severní část území Mladého Smolivce zasahuje do Brdského pohoří do výšky 700 m. n. m k návrší Vrchy. Téměř středem regionu protéká potok Lomnice, zde pod názvem Smolivecký potok. Pahorkatý hřbet s nadmořskou výškou 600 m. n. m. tvoří západní část regionu, jihovýchodní část Smolivecka je naopak tvořena údolím, které směřuje k Blatné. Zdejší území je spíše kopcovité.

O prehistorii Podbrdska a Brdského pohoří je napsáno mnoho v díle badatele Bedřicha Dubského „Pravěk Jižních Čech“, kde je popsána řada nálezů dokumentujících slovanská hradiště a pohřebiště v povodí Lomnice a Skalice ze 7. století. Zajímavý je popis naleziště v nedalekých Kocelovicích a naleziště mohyly budislavské u cesty z Mladého Smolivce do Přebudova. Toto naleziště bylo prozkoumáno Hykešem a Siblíkem (rodákem z Mladého Smolivce). V brdské krajině bylo obyvatelstvo značně roztroušené, osídlování postupovalo velice pozvolna. Zdejší oblast postupně osidloval kmen Buziců, ovládli prostor mezi Březnicí, Rožmítálem, Teslíny a Poříčí, které byly založeny jako vsi. Erb s kančí hlavou, který je dnes i ve znaku obce Mladý Smolivec, a který byl ve znaku Buziců, získal Dětřich, příslušník rodu Buziců. Vypráví o tom již Dalimilova kronika. (Kabátník, 2000).

S velkou pravděpodobností lze předpokládat existenci jednotlivých vesnic Mladosmolivecka v době stavby zdejších náboženských a panských objektů, tedy ve 12. a 13. stol. Obecně je existence osad uznávána až z doložených písemných záznamů. Obce Mladý Smolivec, Starý Smolivec, Radošice, Dožice i Budislavice byly po dlouhá léta typickými poddanskými sídly. Žádná nebyla nikdy dominantní ostatním. V 60. letech minulého století bylo centrum těchto obcí soustředěno do Mladého Smolivce. Důvodem bylo sloučení samosprávy za účelem získání větších finančních prostředků na investiční a společenské akce, v nemalé míře to bylo i založení zemědělského družstva se sídlem v Mladém Smolivci.

Vznik obce Radošice je datován do roku 1542. Prvním vlastníkem je znám Václav Zmrzlík, pán na Orlíce, Březnici a Lnářích. Ten nechal obec zapsat do obnovených zemských desek. V roce 1577 prodal ves Chanovským z Dlouhé vsi a ti ji přidružili k dožickému panství. V 17. století byla ves ještě sedmkrát prodána a v roce 1676 se stala opět součástí panství Lnáře. V roce 1924 byl zdejší dvůr a pozemky patřící ke dvoru podle zákona o pozemkové reformě rozparcelovány. V roce 1654 zde bylo 11 statků, 1 chalupník, 4 zahradníci, 2 chalupy pusté, 1 mlýn a 1 hamr. V roce 1748 to bylo 18 statků, 2 domkáři, 1 kovář, 1 tkadlec, 1 mlynář, 1 obecní pastýř a 1 podruh. V roce 1770 bylo očíslováno 36 domů popisných a o sto padesát let později bylo v obci již 69 a žilo zde 406 obyvatelů. První školu zde byla postavena v roce 1875, druhá v roce 1911. Ta byla uzavřena roku 1975. Od roku 1901 až do roku1967 zde působili divadelní ochotníci. Od konce 19. stol. zde byla Spořitelna. Na návsi, vedle kapličky sv. Anny z roku 1831, se nachází obecní budova s věžními hodinami, dokončená 30. 9. 1939. Vedle kapličky je Pomník padlých z první světové války. K Radošicům patří rozsáhlé lesy.